Prodej bytu 2 + 1 v Červené Vodě REZERVACE

První zmínka roku 1481, panství: Ruda nad Moravou, správní okres Zábřeh (1850-1855, 1868-1960) a Štíty (1855-1868), fara: Červená Voda (od roku 1671, předtím Štíty). Moravská trhová ves (Marktgemeinde) Červená Voda se nachází na úpatí Suchého vrchu (995 m n.m.) v údolí stejnojmenného potoka. Císař Ferdinand V. povolil obci listinou z 3.3.1847 konání čtyř trhů obecných a tří dobytčích ročně. Od té doby byla uváděna německým termínem „Marktgemeinde“, který po přeložení do českého jazyka znamená „trhová ves“ nebo „trhová obec“. Termín „Marktflecken“, česky městys nebo městečko, nelze v případě Červené Vody použít. K povýšení obce do této kategorie nedošlo. Původní ves byla založena snad již v průběhu druhé poloviny 14. století.

Jméno dostala podle horniny (hnědel hojně obsažený v třetihorních štěrkopíscích, které se ostrůvkovitě vyskytují v horním povodí místního potoka), která vše barví hnědě až červenohnědě. Zejména je-li ponořena do vody. Podle pověsti došlo za husitských válek v okolí k strašlivému krveprolití, při kterém se voda v místním potoce zbarvila do červena. Od té doby se prý této lokalitě začalo říkat Červená Voda. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1481 pod jménem „Heraltice“. A to v listině, kterou Albert starší ze Štenberka prodal statek Štíty Janu Dalčickému z Dalčic. V roce 1576 se uvádí jako „ves Horní Heraltice, kteráž se německy jmenuje Rateboser“. Od založení až roku 1624 byla součástí šíteckého staku (panství). Jako konfiskát ho koupil Karel z Lichtenštejna a připojil i s Červenou Vodou k panství Ruda nad Moravou. Jeho součástí zůstala ža do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 se stává samostatnou a samosprávnou obcí. Později roku 1943 je k Červené Vodě připojena sousední obec Šanov (Schönau). V květnu 1945 se obě lokality od sebe oddělují a znovu se stávají samostatnými obcemi. Nanedlouho nato v roce 1946 je Šanov podřízen místní správní komisi v Červené Vodě. Společná správní komise byla zrušena na konci roku 1947. V obou obcích byly zvoleny samostatné místní národní výbory. V lednu 1949 mělo dojít k sloučení Šanova s Červenou Vodou v jednu samostatnou lokalitu. Tento záměr se však podařilo prosadit až v listopadu téhož roku.

Na začátku roku 1950 byl za úřední název sloučených obcí stanoven tvar „Červená Voda“. Při rozsáhlé správní a územní reformě v roce 1960 se s platností od 1.7.1960 Červená Voda stává součastí českého okresu Ústí nad Orlicí. Zároveň k ní byly připojeny do té doby samostatné obce Bílá Voda, Mlýnický Dvůr, Mlýnice a Moravský Karlov z okresu Zábřeh a Dolní Orlice, Horní Orlice a Horní Boříkovice z kresu Žamberk. Později od 1.1.1973 byla obec Horní Boříkovice od Červené Vody oddělena a připojena k obci Dolní Boříkovice.

www.cervenavoda.cz

Nový skiareál na Bukové hoře

V severovýchodní části Bukové hory byl vybudován SKI PARK Červená Voda, který svými parametry dosahuje alpské úrovně. Areál navazuje na současné sjezdové tratě, které vedou na Bukovou horu z horského střediska Čenkovice.

Díky tomuto unikátnímu propojení vznikl na Bukové hoře velmi atraktivní areál, kde si široká lyžařská veřejnost přijde opravdu na své. Z vrcholu Bukové hory se dostanete po upravených sjezdovkách jak do Čenkovic, tak i do Červené Vody. Délka nově vzniklých sjezdových trati je 4 440 m a na vrchol Bukové hory je vystavěna čtyřsedačková lanová dráha s krytými vyhřívanými sedačkami, která jede maximální rychlostí 5 m/s.